Švýcarsko - září 2013
- 1. den - Engadin (2. 9.)
- 2. den - Punta Rosa (3. 9.)
- 3. den - Piz Trovat (4. 9.)
- 4. den - Via Mala (5. 9.)
- 5. den - Pazolastock (6. 9.)
- 6. den - Zermatt (7. 9.)
- 7. den - Brigerbad (8. 9.)
- 8. den - Ascona (9. 9.)
- 9. den - Grignetta (10. 9.)
- 10. den - Malojapass (11. 9.)
1. den (2. 9.) - Engadin
První den byl v plánu odpočinkový – průjezd údolím Engadin. Ráno jsme vyráželi z posledního kempu před Švýcarskými hranicemi – Via Claudiasee. V kempu bylo ráno hodně zima, tak nám chvíli trvalo, než jsme rozmrzli. Po snídani jsme vyrazili úzkou silničkou do Samnaun. Samnaun je „Disneyland“ vlastněný jednou rodinnou firmou a prodává se tam úplně všechno bez cla. Kousek jsme se prošli a samozřejmě taky nakoupili alkohol, čokolády a pohonné hmoty.
Pokračovali jsme přes malebné vesničky engadinského údolí – Ramosch, Scuol, Tarasp, Guarda.
Ve Scuolu jsme si dali oběd, koukli na staré vesnické jádro, našli kešku a prohlédli si most vysoko nad řekou. Hrad Tarasp jsme chvíli hledali, ale nakonec se podařilo. Koukli jsme na něj jen zvenku, dovnitř jsme nešli. V Guardě jsme obdivovali spoustu původních zrekonstruovaných domů zdobených sgrafiti. Dali jsme si zmrzku a přesunuli se do kempu Zermez (31CHF).
2. den (3. 9.) - Punta Rosa
Plán | Vystoupat na vrchol Punta Rosa. |
Výchozí a cílový bod | Passo Stelvio |
Převýšení | 380 m |
Ušlá vzdálenost | 5.6 km |
Teplota | 19 °C |
Vítr | 6 km/h |
Stav počasí | Jasno |
Vrchol | Piz Cotschen (3026m) - link |
V noci nám byla ve stanu opět docela zima, ale přežili jsme to. Ráno jsme našli namrzlé auto, byly pouhé +2 stupně. Snídani jsme si uvařili v kempu v kuchyňce, kde bylo krásné teplo.
Poté jsme vyrazili na cestu, po silnici směr Offenpass. Jeli jsme po úbočí krásného údolí. V sedle jsme si dali pauzu a odlovili kešku. Sjeli jsme pak kousek níže, kde už byla odbočka do sedla Umbrail. Parádní silničkou s mnoha serpentýnami jsme vyjeli do sedla, a pak jeste pokračovali do dalšího – Passo Stelvio. Nejvyšší průjezdné sedlo ve východních Alpách (2757m). Zaparkovali jsme auto a vyrazili na túru.
Jako cíl jsme zvolili nedalekou třítisícovku Punta Rosa. Za hodinu a půl jsme mohli nahoře obdivovat nekonečné vyhlídky – viditelnost byla luxusní. Viděli jsme od Ortleru, přes Piz Bernina, Silvrettu, Weisskugel, Stubai až po Grossglockner. Nahoře jsme našli i kesku.
Po návratu k autu jsme se pustili do údolí směrem k Bormiu. Kemp jsme našli v Sondalu (18€) a byli jsme tam úplně sami Večer bylo tentokrát krásné teplo.
3. den (4. 9.) - Piz Trovat
Plán | Vylézt ferátou na Piz Trovat. |
Výchozí a cílový bod | Diavolezza |
Převýšení | 320 m |
Ušlá vzdálenost | 3.5 km |
Teplota | 14 °C |
Vítr | 3 km/h |
Stav počasí | Jasno |
Vrchol | Piz Trovat (3146m) |
Feráta | Piz Trovat (KS2-B) |
Ráno bylo krásné teplo a konečně se nam podařilo vstát podle plánu v 6:50. Dali jsme si rychlou snídani a jelikož jsme chtěli čerstvou bagetku, tak jsme ještě naplánovali nákup. Nakoupili jsme v Tiranu, k obchodu jsme dojeli těsně před otevíračkou 8:30. Nakoupili jsme bagetku, šunku a sýr a pak jsme si dali druhou snídani s parádnim výhledem na údolí.
Pred desátou jsme dorazili přes Passo Bernina k lanovce na Diavolezzu. Jízda stala 33CHF za osobu. Vyjeli jsme nahoru a tam se kochali výhledy, byl to kýč jak bič. Kousek jsme museli sejít, ale za chvili jsme byli u feráty. Byla hodně jednoduchá, hodně železných stupů. Ale výhledy byly luxusní. Za 2 hodiny jsme byli nahoře. Byli jsme tam sami skoro celou dobu. Výhledy opět spektakulární.
Pak jsme seběhli zpět k lanovce a s bandou japonců sjeli dolů. Chtěli jsme zkusit nejvyšší kemp v Alpách, ale cenovka 38CHF a zima nás odradily. Další kemp byl za 34CHF, tak jsme ještě přejeli přes Albulapass, závodili s Ferarkama a s vlakem. Nakonec jsme zůstali v kempu Albula za 27CHF. Je to další kemp, kde jsme byli skoro úplně sami. A tentokrát ani nebyla tak velká zima.
4. den (5. 9.) - Via Mala
Výchozí a cílový bod | Via Mala |
Převýšení | 100 m |
Ušlá vzdálenost | 3.7 km |
Teplota | 25 °C |
Vítr | 5 km/h |
Stav počasí | Polojasno |
Ráno jsme vstali v 7:15. Stan byl úplně mokrý, ale než jsme se nasnídali, tak vyšlo slunce zpoza kopce, tak jsme ho stihli usušit.
Po snídani jsme vyjeli směr Thusis. Po cestě jsme koukli na viadukt ve Filisuru a jeden most nad hlubokou roklí. Pak jsme navštívili infocentrum v Thusisu a přejeli na parkoviště Via Mala. Nejdřív jsme si za 10CHF prohlídli soutěsku. A pak jsme popojeli a obešli nejkratší okruh.
Potom jsme pokračovali na švýcarský Grand Canyon – Rheinschlucht. Ze silnice vedoucí kolem kaňonu byla spousta vyhlídek. Pak jsme se rozhodli, že ve Versamu sjedeme do kaňonu k nádraží. Tam jsme uprostřed ničeho zaplatili frank za parkování a vyrazili k řece. Po chvili jsme našli pěkné místo na slunci. Proud řeky byl brutální, na koupání nebyla ani teplota vody. Tak jsme se tam jen váleli. Pak jsme vyrazili hledat kemp. Hned první, v Trunu, byl parádní a navíc levný, jen 21CHF. Konečně přestala být zima a večer bylo teplo.
5. den (6. 9.) - Pazolastock
Plán | Vystoupat na vrchol Pazolastock. |
Výchozí a cílový bod | Oberalppass |
Převýšení | 850 m |
Ušlá vzdálenost | 10.3 km |
Teplota | 19 °C |
Vítr | 2 km/h |
Stav počasí | Polojasno |
Vrchol | Pazolastock (2740m) |
Vstali jsme brzo a z kempu vyjeli v 8. Jeli jsme rovnou na Oberalppass, odkud jsme vyrazili na túru na Pazolastock – výstup 700 metrů. Jana byla celkem hotová, a výhledy byly horší, protože bylo hodně mraků a opar. Z vrcholu jsme sestoupili k jezeru – prameni Rýna. Odtud už jen kousek dolů a po vrstevnici zpět do sedla.
Sjeli jsme ze sedla dolů do Andermattu a zaparkovali před Coopem. Provedli jsme nákup a zamířili do infocentra zjistit počasí. Paní nás nepotěšila, v dalších dnech mělo dost pršet. Pak jsme si sedli na kafe a rozhodli se zajet na Teufelbrucke, bylo to kousek. Je tam krátký vyhlídkový okruh, tak jsme si ho obešli.
Pokračovali jsme na Furkapass, tam jsme našli kešku. Pak ještě kousek k Belvedere, kde jsme vylezli na vyhlídku na ledovec Rhonagletcher. Pro dnešní den to byl dost dobrý výkon. V Oberwaldenu jsme našli kemp za 24CHF s pěknými hobitími chatkami.
6. den (7. 9.) - Zermatt
Výchozí bod | Zermatt |
Cílový bod | Täsch |
Vystoupané převýšení | 440 m |
Sestoupané převýšení | 1250 m |
Ušlá vzdálenost | 15.0 km |
Teplota | 10 °C |
Vítr | 15 km/h |
Stav počasí | Zataženo |
Ráno jsme se vstáváním nepospíchali, protože pršelo. Přeháňka přestala, tak jsme vstali, dali si snídani a vyrazili do Wallisu. Zastavili jsme se u Aletschareny, ale nahoře bylo podle kamer hnusně. Pokračovali jsme dál a počasí se zlepšovalo, tak jsme se nakonec rozhodli zajet do Zermattu. Expresně jsme zaparkovali v Taschi, sbalili se na výlet a doběhli vlak.
V Zermattu bylo jasno, ale Matterhorn v mracích. Nasedli jsme na Sunegga express – podzemní dráhu. Ze Suneggy jsme vyrazili pěšky nahoru na Blauherd. Tam jsme natočili videa, nafotili fotky, dali si oběd s hypotetickým luxusním výhledem na Matterhorn a vyrazili pěšky dolů. Komplikace nastala neboť prima cesta do Tasche byla zavřená. Museli jsme dolů do Zermattu a pak podél železnice umorných hodinu a půl. Pak jsme zakotvili v kempu Briggerbad – u termálních lázní.
7. den (8. 9.) - Brigerbad
Stav počasí | Zataženo, déšť. |
Dopoledne jsme strávili v horké vodě v termálech v Briggerbadu. Pak jsme hledali místo na oběd ve Vispu. Parkli jsme v nádraží a prošli si Visp. Kavárna u nádru měla wifinu, tak jsme si tam sedli. Podle předpovědi jsme se rozhodli, že vyrazíme radši na jih. Tak jsme jeli přes Passo Simplon až skoro do Locarna. Po cestě už začalo pršet a nepřestalo celý večer. V prvním kempu jsme čekali až trochu přestane a pak jsme zjistili, že noc stojí 40CHF. Tak jsme přejeli do druhého, kde se nám nakonec podařilo stan postavit, ale byl to boj. Celý večer pořád chčilo a chčilo..
8. den (9. 9.) - Ascona
Ráno jsme sušili všechny zmoklé věci včetně stanu. Pak jsme se zastavili v Asconě na procházku po promenádě a na zmrzlinu a pokračovali k Leccu, kde mělo být lepší počasí. Cesta byla dlouhá. U Lecca jsme nejdříve narazili na dva zavřené kempy a jednu betonovou zítku. Pak jsme našli otevřený kemp v Leccu u vody, za 22€. První pohled klamal, kemp byl spíše zašlý a voda v jezeře špinavá.
9. den (10. 9.) - Grignetta
Plán | Vystoupat na vrchol Grignetta. |
Výchozí a cílový bod | Soldanela |
Převýšení | 400 m |
Ušlá vzdálenost | 3.0 km |
Teplota | 15 °C |
Vítr | 5 km/h |
Stav počasí | Mlha |
Brzy jsme vstali a odvážně vyrazili do hor Valsesina. Bylo zataženo a po horách se válely mraky. Zkusili jsme vyjet k chatě Soldanella a odtud vylézt na vrchol Grignetta. Nikde ani noha. Po hodině a půl jsme to nakonec otočili – mraky porad hustší a začalo pršet.
Sjeli jsme dolů k jezeru a našli příjemný kemp. Pak jsme zajeli nakoupit a relaxovali jsme v lehátkách. Večer přišla zase bouřka, ale tentokrát jsme byli připravení. Přitukli jsme si vínkem na oslavu narozenin. Dokonce tu měli i free internet.
10. den (11. 9.) - Malojapass
Plán | Dojít k Lago Cavloc. |
Výchozí a cílový bod | Malojapass |
Převýšení | 220 m |
Ušlá vzdálenost | 6.9 km |
Teplota | 8 °C |
Vítr | 10 km/h |
Stav počasí | Jasno |
Vstali jsme v 7, stan byl kupodivu suchý. Pri snídani v kempu jsme přemýšleli, co podnikneme. Rozhodli jsme se dojet přes Maloja a Samnaun do Rakouska. Po cestě jsme se kochali výhledy na jezero, pak jsme trochu zabloudili na dálnici. Po dvou hodinách jsme dojeli na Malojapass, kde jsme zastavili a udělali menší výlet k jezeru Cavoc. Procházka to byla pěkná, na dvě hodiny. Pokračovali jsme přes St.Moritz, který nás ani nezlákal k zastavení, do Samnaun. Tam jsme nakoupili čokolády a sýry – sýry malém nenakoupili, protože tam byl jen jeden obchod. Pak jsme sjeli do 1. kempu v Rakousku, tentokrát to bylo za 14€.
Zhodnotili jsme to celkově jako vydařenou dovolenou, která však vyžaduje druhé švýcarské kolo.